Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rady pro první týdny

31. 10. 2012

Hlodání kabelů Odstraňte z jeho dosahu všechny kabely a šňůry (králíci je rádi hlodají, zvláště pokud jim někde překážejí v průchodu) nebo je schovejte do tzv. husích krků. Odnaučit jejich okusování nejde a pokud králík nějaký kabel najde a překousne, nemá smysl se na něj zlobit. Zlobit se může majitel leda na svoji lehkomyslnost a nedůslednost. Peřiny, postel a sedačka Nenechávejte rozestlané peřiny a neučte králíka skákat na postel nebo na sedačku. Králíci moc rádi do měkkých, savých věcí čurají. Toto nežádoucí chování se stupňuje v pubertě, kdy se králík snaží získat dominantní postavení ve "své skupině". Uživatelka Halibeli k této problematice uvádí: "Králíčci většinou do postele nebo na gauč (či křeslo) čůrají jen v období puberty. Je to od přírody spojené s upevňováním role ve smečce:-) Snaží se tak trošku pozvednout svoji důležitost případně si zařídit dominantní postavení (v přírodě si čůrají navzájem do hnízdeček - "Cha, si myslíš, že tady budeš velitel? To se mýlíš, sleduj, jak Ti načůram do pelechu")." Ale taky to může být forma protestu. Opět Halibeli: "...a nebo se něco v bytě změnilo a neni ráda. Může to bejt sebemenší hloupost. Změna rozestavení nábytku, nová věc v bytě, byla u vás navštěva...cokoliv. Je to jen hra nervů, kdo vydrží tenhle boj dýl. Já jsem ho kdysi s Matyldou prohrála. Asi tak 20x mi počůrala sedačku (během pár dní) než mi došlo, že jí vadí, že jsem jí posunula asi o 50 cm záchod. Hned, jak jsem ho vrátila na původní místo, byl klid." Ochrana králíčka před okolím Prostředí Chraňte ušáka před setkáním s cizími psy. Nevystavujte králíka přímému slunci bez možnosti úkrytu (na zahradě v ohrádce nebo v kleci na balkóně). Odstraňte z králíkova dosahu pokojové květiny. Bývají jedovaté, což králíci nepoznají a velice rádi je konzumují. Riziko úrazu Odteď se musíte stále dívat kam šlapete, protože králíci se velice rádi pletou pod nohy. Pokud nesete něco dobrého, co králík chce, zvyšuje se riziko, že vám začne samou radostí skákat před nohama a vy ho nechtě nakopnete. Pokud do něj omylem kopnete, nebo mu šlápnete na pacinku, hned se mu omluvte. Nedělejte příliš prudké pohyby, králíka to leká. Výchova k čistotnosti a chození na toaletu Zákazy V prvních dnech po přinesení králíka pečlivě sledujte, když ho necháte volně běhat. Pokud ho přistihnete při činu (čurá, dělá bobky), máte dvě možnosti. 1) Králíka vzít a odnést na toaletu. 2) Dát králikovi na srozuměnou nesouhlasným tónem hlasu, že tohle tedy ne, a bobky odnést do toalety a připadnou loužičku vysát papírovým kapesníkem a taktéž odnést na zachůdek. A až ušáka nachytáte na toaletě, mějte po ruce dobrotu, kterou ho odměníte, abyste ho pozitivně motivovali. Postup č. 1 je trochu problematický, protože králíci většinou nesnáší zvedání a přenášení (evokuje jim to pocit, kdy je v přírodě chytí dravec, oni letí vzduchem, nemohou utéct a je s nimi ámen). Pokud tedy budete králíka na záchůdek přenášet může se dost dobře stát, že se mu to nebude líbit, Vaši ruku si spojí s nedobrovolným pobytem ve vzduchu a budou před Vámi prchat, i když je budete chtít jenom pohladit. Doporučujeme tedy používat spíše metodu č.2. Upozornění: Nečekejte zázraky během několika hodin nebo dnů. Některým králíkům trvá déle, než se na zachůdek naučí chodit - vzpomeňte, jak dlouho to trvalo Vám, než jste vyrostli z plenek ;) Základem je naučit králíka do toalety čurat. Bobky se časem přidají. Králíkovi dejte do klece podestýlku IHNED pouze do toalety a do zbytku klece kobereček. Pokud bude mít králík podestýlku jak v kleci, tak v toaletě, nebude mezi tím rozlišovat ani za předpokladu, že bude podestýlka v kleci jiná než v toaletě a na toaletu se nenaučí. Viz odkaz Klece. Mláďata v záchůdku často leží a odpočívají. Nebojte, s věkem je to přejde. Někteří ušáci neradí chodí na rohový záchůdek. Tento problém lze vyřešit pořízením komfortnější obdélníkové toalety pro kočky. Umístěte králíkovi do pokoje alespoň jednu externí toaletu, kterou bude moct používat při pobytu mimo klec. V přírodě králíci nekonají potřebu do své nory a je možné, že Váš králíček bude taky tak čistotný, že upřednostní vyprazdňování mimo klec. Někteří králíci chodí neradi na toaletu, pokud jsou jako podestýlka používány dřevité pelety. Je možné, že jim vadí rachot při doskoku do zachůdku nebo je tvrdé pelety tlačí do paciček. Toto se dá vyřešit pořízením dřevité hrudkující podestýlky, která je jemnější. Pokud se Váš králík naučil chodit na toaletu, ale zničehonic máte pocit, že máte doma prasátko, které rozhazuje bytem bobky, jak se mu zlíbí, a je mu mezi 4-12 měsíci, pak můžete být klidní. Váš ušák se právě nachází v pubertě a bobky si značkuje území. Horší je, pokud si území začne značkovat močí. Za toto chování ovšem nemá smysl králíka trestat např. zavřením do klece. Králík jedná pudově a nemůže si pomoct. Pokud Vás značkování obtěžuje (čemuž se v extrémních případech skutečně nelze divit), měla by pomoct kastrace. Pochvaly Buďte na něj hodní, i incidenty se pokuste řešit mírně. Jde teď hlavně o to, aby k vám získal důvěru a nebál se vás. Nesmíte to zkazit, hlavně v prvních dvou měsících si dejte záležet. Králíka chvalte za to, co udělá dobře. Když zjistíte, že se králíkovi něco nelíbí (např. ho to lechtá), nezlobte ho tím, vede to pak k nedůvěře. Když se přiblížíte, bude mít potom obavy, že ho chcete zase lechtat. Mluvte na králíčka Mluvte na něj tiše, nekřičte, nezvyšujte hlas (místo zvýšeného hlasu je v případě potřeby lepší použít varovný tón). Jemný hlas na něj působí blahodárně, zvyšuje jeho důvěru. Mluvte s ním často, netvařte se že je vzduch. Při příchodu a po ránu ho pozdravte. Pokud do něj omylem kopnete, omluvte se mu. Když něco dělá dobře, pochvalte ho. Králíčka nezastrašujte, tím si jeho důvěru nezískáte, naopak - začne se vás spíš bát a ze strachu může začít útočit kousáním a škrábáním, což si mnozí majitelé omylem vysvětlují jako agresivitu. Přitom je to jenom projev strachu. Každý králík má svoji osobnost, každý je jiný. Výchovu je třeba vhodně přizpůsobit jeho nátuře. Všechno však chce čas a pravidelné opakování. Nečekejte dokonalost, občas králík pravidla poruší. Dostatek času Věnujte se mu Věnujte králíkovi svůj čas. Aby si králík co nejlépe uvykl na lidi a chod domácnosti, musí být nutně několik hodin denně puštěný. Absolutní minimum jsou 4 hodiny denně mimo ubikaci a někteří králíci potřebují ještě víc. Pokud tolik času nemáte, ušáka si nepořizujte. Zavřený v kleci by se trápil a když už by se z klece náhodou na několik minut denně dostal, určitě by neměl náladu na mazlení, ale snažil by se vybít si energii demolicí vybavení bytu. Pamatujte si: spokojený králík = králík s dostatkem volnosti. Když se mu nebudete v prvních týdnech dostatečně věnovat, nebude na Vás zvyklý a opět nemůžete čekat, že se od člověka, který ho drží jenom zavřeného v kleci, nechá s nadšením mazlit. Zvykání na doteky, hlazení Hlazení Hlaďte králíka jemně, nesahejte mu přitom do očí, netiskněte králíčka příliš silně - jinak mu hlazení bude nepříjemné. Králíka nezvedáme do náruče za účelem hlazení (důvody viz níže), ale naopak ho hladíme na zemi, aby měl pevnou půdu pod nohama . Ochočování Když si doneseme domů králíka je vhodné upravit ze začátku jeden pokoj tak, aby nemohl nic zničit (kabely, květiny, knihy) a důkladně ucpat všechny díry, aby neměl kam zalézt a kde se zašprajcnout. První den a noc mu dopřejeme klid, aby si mohl zvyknout na novou situaci. Druhý den mu otevřete klec, aby mohl sám ven. Pokud jsou na něj dvířka klece moc vysoká, sundejte celý drátěný vršek klece. Pak si lehněte s knihou v pokoji na zem, čtěte si a mějte po ruce nachystanou nějakou dobrotu. Ušáci jsou zvědaví a časem jim to nedá, vylezou z klece a začnou zkoumat okolí. Až se ušák přiblíží k Vám, tiše na něj milým hlasem mluvte a zkuste mu opatrně nabídnout pamlsek tak, aby ruku viděl. Pamatujte: Králíci nablízko špatně vidí a prudký pohyb je může vylekat. Pokud si pamlsek vezme, můžete ho zkusit opatrně prstem pohladit po čumačku a mezi očima směrem k uším. Pokud prchne, nezoufejte a vytrvejte. Dobré je udělat si tématicky zaměřený víkend a snažit se věnovat co nejvíc času ochočování. Důležité! Pokud Vám králík ještě nevěří a není na Vás zvyklý, nesnažte se ho hladit tak, že k němu prostě přijdete a skloníte se. V tu chvíli mu totiž evokujete dravce, který se ho snaží ze vzduchu ulovit a králík prchne. A dobrá zpráva na závěr - Pokud ušáka hladíte a ten při tom chroupe zoubky, pak se mu Vaše hlazení moc libi :) Zvedání? Malokterý králík má rád zvedání a chování v náručí. Napovídá mu ti instinkt. V přírodě totiž stojí králíci v potravním řetězci velice nízko a často jim hrozí, že se stanou svačinou dravce. Jejich jedinou obranou je útěk a pokud se octnou ve vzduchu a útěk je jim znemožněn, pravděpodobně jim zbývají poslední minuty života. Proto králíci nemají rádi chování a zvedání. Pokud namítnete, že má Váš malý králíček chování rád, dočkejte času. Mláďata se sebou často nechají vyvádět psí kusy, ale jakmile poberou trochu rozumu, začnou kopáním, škrábáním a úprkem do bezpečí dávat jasně najevo, že zvedání tedy ne-e. V případě, že se králíkovi zvedání nelíbí, nezvedejte ho. Mohl by si Vaši ruku spojit s nepříjemnými pocity a začít před Vámi utíkat, i když ho chcete jenom pohladit. V horších případech může začít na ruku i ze strachu útočit škrábáním a kousáním. Králíka je nutné zvedat vlastně jenom tehdy, chceme-li ho někam přepravit (na veterinu, na chatu...) nebo mu ostříhat drápky, což je jednou za čas a králíkovi to dlouhodobé trauma nezpůsobí. Určitě není nutné se ho z toho důvodu na zvedání snažit zvykat. Večer dostanete králíka do klece poměrně spolehlive na jídlo. Dobré je naučit ho na určitý zvuk, který bude signalizovat, že se podává večeře (šustění sáčkem, štěrchání s plechovkou, cinkání nehtem o misku atp.). Pak se králík do klece přiřítí tak rychle, že za ním zbude jenom žíznivá čára. Až králíka opět položíte na zem nebo pustíte z přepravky, je vhodné mít po ruce něco dobrého, čím byste si ho mohli usmířit. Ctěte jeho vlastní vůli Králíka nehlaďte do úplného vyhlazení, ale jen tak dlouho, dokud se mu to líbí. Až dá najevo, že to stačí, nechte ho zase odpočinout. Jeho akce a odpočinek se v určitých intervalech střídají. Někdy se rád natáhne a odpočívá a nechce být rušen. Zajistěte mu vhodnou stravu a vlastní teritorium Bydlení Klec by měla být umístěna na klidném místě. Nesmí být v průvanu, na přímém slunci, a pokud v zimě intenzivně vytápíte byt na tropické teploty, neměla by být ani u topení. Králíkovi pořiďte na krmivo jeho vlastní misku, která bude mít své stálé místo, aby si ušák zapamatoval, kde najde potravu. Králíka z klece nevyndávejte! Nechte ho, aby si vyskočil ven sám a aby se tam mohl kdykoliv svobodně vrátit. Pokud je to možné, nezasahujte králíkovi do klece v době jeho přítomnosti. I potravu mu dávejte, když v kleci není. Mohl by to brát jako narušení svého teritoria a proti ruce vystartovat s úmyslem vyhnat vetřelce. U některých králíků proti tomuto chování pomáhá, když mu jemně přitisknete hlavičku k podlaze, což v králičí řeči značí podřízené postavení. U některých ale toto nezabírá. Potrava Jak a čím králíka krmit se dočtete v samostatném článku Jídelníček. Neberte králíkovi jídlo, které mu už jednou dáte, zlobí ho to. Králík údajně jí až 70 x denně a je pro něj nebezpečné, aby měl dlouho prázdný žaludek. To neznamená, že se máte snažit svého miláčka vykrmit. Ale neustále musí mít k dispozici dostatek sena a vody. Obrušování zubů Pokud má králík zuby správně rostlé, nepotřebuje je nijak speciálně obrušovat, protože si je opotřebuje při běžném příjmu potravy. Přesto je vhodné, aby měl k hlodání nějakou větvičku (seznam vhodných dřevin viz Jídelníček), protože se tím dobře zabaví. Pokud králík ohlodávat větve nechce, ničemu to nevadí - pokud mají zuby spravný skus, nepřerostou mu, i když nic hlodat nebude. Pokud mu zuby přerůstají, nepomůže mu ani celý jabloňový sad a je potřeba chodit zuby v inhalační narkóze brousit. Pokud se broušení opakuje často, je lepším řešením mu zuby nechat na specializovaném pracovišti vytrhnout. Dobrý veterinář zuby NIKDY nestříhá! Králíkovi NEDÁVEJTE suchý chleba. Mlsání Králíkům nedáváme pamlsky obsahující mléko, drůbeží moučku, živočišné bílkoviny, med, piškoty a ani jakékoliv další lidské cukrovinky. Více o mlsání viz Jídelníček. Veterinární péče Kokcidióza Pro majitele malých ušáků je velice důležité, aby byli obeznámení s nemocí kokcidióza (zde samostatný článek), kterou si v sobě do nového domova přinese téměř každý králík a pro mláďata je neléčená smrtelně nebezpečná! Je lepší riziko kokcidiozy řešit zavčasu a nečekat na propuknutí prvních příznaků, protože pak už jde mláděti o život a smrt je otázkou několika hodin. Očkování První očkování se standardně provádí ve věku 10 týdnů po negativním rozboru bobku na kokcidiózu. Králík musí být v době očkování naprosto zdravý (vzpomeňte, že lidé se neočkují ani s obyčejnou rýmou). Při prvním očkování ve věku 10 týdnu se po měsíci nepřeočkovává. Standardně se očkuje pouze proti myxomatóze a králičímu moru. Interval mezi očkováními závisí na druhu použité vakcíny. Pokud se použijí při očkování monovalentní vakcíny (tzn. ušák dostane dvě injekce a v každé bude jiná očkovací látka), přeočkovává se po roce. Pokud se použije kombinovaná vakcína (tzn. ušák dostane jednu injekci, např. Pestorin Mormyx), přeočkovává se po půl roce. Pokud je v okolí nepříznivá nákazová situace, očkují se i mláďata mladší deseti týdnu (od 6. týdne), ale v 10. týdnu je pak potřeba přeočkovat. Je vhodné mít králíka proti těmto dvěma smrtelným chorobám naočkovaného celoročně. Nezáleží na tom, jestli králik přijde nebo nepřijde do kontaktu s ostatními králíky, protože tyto nemoce přenáší bodavý hmyz, a takový nakažený komár si klidně doletí i do bytu v centru města. Kdy zajít na veterinu? Pokud je králík malátný, apatický, nežere, má průjem, teče mu z čumáku, kýchá, slzí mu několik dnů oči, hubne, motá se, ztrácí rovnováhu nebo se mu objevila v uších vyrážka, neváhejte s ním zajít k veterináři. Nepokoušejte se o domácí léčbu. Když je králík nemocný, jde to s ním velice rychle z kopce a je lepší nemoc podchytit v začátcích, než když už ušák mele z posledního. Včasně podchycená choroba majiteli může taktéž ušetřit peněženku, protože např. léčba zanedbané rýmy, která přejde v zápal plic, je samozřejmě mnohem dražší než vyléčení začínající rýmy. Výběr veterinaře Ne všichni veterináři rozumějí králíkům. Když je veterinář dobrý na psy, neznamená to, že je odborník i na králíky. Pokud budete chtít s králíkem navštívit veterinární ordinaci, podívejte se nejdříve do našeho seznamu, zda nemáte některého z doporučovaných veterinářů ve Vašem městě. Je opravdu důležité mít dobrého veterináře, protože neschopný veterinář může králíka svou léčbou i zabít. Péče o drápky Pokud jde o drápky, ty si králíček sám ostříhat neumí a přesto mu rostou, takže mu s tím musíte pomoci. Jestli se na střihání necítíte, svěřte to poprvé svému veterináři a nechejte se od něj poučit jak na to. Drápek je třeba stříhat v mrtvé části - ne tam kde vede červená žilka. Je to poznat pohledem proti světlu. Lépe než nůžkami, se stříhají kleštičkami na nehty. V přírodě se ušákovi drápky obrušují pohybem po různorodém terénu. Doma je třeba přírodě pomoci. Přerostlé drápky jsou nepříjemné jak pro Vás (králík hrozně škrábe), tak pro králíka, kterému překážejí. Více viz v samostatném článku Drápky. Seznamování s novým prostředím Seznamování S bytem ho seznamte postupně. Už se stalo, že se králík neuměl hned vrátit ke svému domečku, nevěděl kudy zpět, a tak udělal loužičku na podlaze. Prostě zabloudil. Otevírejte mu nové prostory postupně, aby se ušák mohl dobře zorientovat - tzn. první dny pouze místnost, kde má ubikaci; za pár dní další pokoj atd. Vzájemná komunikace Buďte pro králíka čitelní, usnadní to vaši komunikaci. Dávejte mu najevo tónem a rychlostí hlasu, pohybem ruky a postojem těla jasné signály (varovný/pochvalný/konejšivý a uklidňující tón hlasu; ruka nabízející dobrotu, ruka hladící; ruka a hlas, který volá; podřepnutí a natažená ruka; varovné "tytyty" prstem před králíkem, když dělá nějakou neplechu; tlesknutí do dlaní, které je pro králíka nepříjemný zvuk a dá se použít k výchově, pokud ho třeba chcete odradit od toho, aby do něčeho hlodal). Jak se s králíčkem domluvit? Podle mé zkušenosti je pro králíka obtížné rozpoznat slova. Větší úspěch Vás čeká na zvuky lišící se od běžného hovoru, které snadno rozpozná - zamlaskání, tlesknutí, jemné zahvízdání... Zkuste jen tak mluvit a najednou vložte nějaký zvuk a dívejte se na králíka, zda na něj nějak reaguje - zpozorní, zavětří, zastříhá ušima, nastraží uši, nakloní se směrem k vám. Zvukům, na které reaguje a které rozpozná od běžné řeči, pak můžete přiřadit určitý význam. Zvuk králík zachytí snadněji, když jej několikrát za sebou zopakujete a pak vždy následuje totéž. Zvuky by od sebe měly být dostatečně odlišné. Králíci snadno rozpoznají i jiné zvuky - šustění sáčku s něčím dobrým, zvuk otevření lednice a přihrádky se zeleninou, zvuk sypání krmiva do misky, zvuk otevření dveří a chrastění klíčů při vašem příchodu... Takže nejdůležitější úlohu hraje neverbální komunikace - a to oboustranně. Králík se vám také bude pokoušet různé věci říci či naznačit svým chováním. Pokud bude tlouci miskou, asi chce najíst. Když vidí že máte něco dobrého, přijde k vám a pohledem se snaží říci "nezapomeň na mě, už tu čekám, chci taky kousek". Když přijdete domů, pozdravte ho. Když ráno vstanete, také ho pozdravte a vlídně na něj promluvte. Je to přeci člen vaší rodiny. Jistě vaši pozornost ocení, bude cítit že vám na něm záleží a že pro vás není jen vzduch. Nestane se k vám lhostejným. Je to opět krok k důvěře a ochočení. Zkušenost: "Králičice Wendy ke mně přijde, když sedím u stolu, a jemně mi několikrát čumáčkem strčí do nohy. Tím na sebe chce upozornit. Buď chce pohladit, nebo něco k jídlu, nebo jí došlo pití, nebo si chce jen hrát. Musím pak začít pátrat co potřebuje. Rozhodně není dobré takové pokusy o komunikaci naprosto ignorovat. Potom by králíček mohl přestat jevit zájem o komunikaci s vámi." Oboustranný hezký vztah Vybudujte vzájemný respekt. Králík by měl vědět, že pánem jste tu vy a ve své ubikace vládne zase on. Zároveň by měl pociťovat dostatečnou míru svobody, ale poskytněte mu jasné hranice. Zkušenost: "Moje králičice Wendy má např. zakázáno chodit do kuchyně. Ze začátku vyhledávala každou příležitost, aby tam vnikla - prostě na to číhala. Po několika měsících pevného trvání na pravidle (vyhození tleskáním a jasnými gesty, aby odešla, a zavřením dveří) pochopila zákaz natolik, že už nečíhá na příležitost. Respektuje naše teritorium. Přesto musíme dveře do kuchyně zavírat, aby ji nepřemohlo pokušení, ale pokud zůstanou dveře otevřené pět minut, nic se neděje. Po půl roce to respektuje natolik, že když sedíme v kuchyni a necháme otevřené dveře a ona by chtěla přijít za námi (králík je rád ve společnosti lidí), tázavě se zastaví mezi dveřmi a podívá se na nás, jestli nebudeme protestovat. Pokud vidí, že jí nechceme vyhodit a nic nenamítáme, opatrně vejde, ujišťujíce se, že je to OK. Pokud však začneme protestovat a velet jí rázným hlasem a gesty k odchodu (takový ten pohyb, jaký má zedník, když nahazuje omítku), otočí se a jde pryč." Hygiena Podestýlka Králíkovi do záchůdku pořídíme dřevitou podestýlku. Vybírat můžeme mezi dřevitými peletami (obsah zachůdku se po použití vyhazuje) nebo dřevitou hrudkující podestýlkou (ze záchůdku se lopatkou přesijí bobky a vyberou se hrudky moči, takže zůstane jenom čistá podestýlka). Na zbytku klece má králík kobereček. Pokud kobereček odmítá, můžeme mu nechat jenom holý plast - někteří králíci ho vyloženě upřednostňují. Osobní hygiena Králíček se myje sám (podobně jako kočka), takže není třeba jej koupat. Více o koupání viz samostatný článek zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Portrét



Poslední fotografie


Kontakt

Mail list




Archiv

Kalendář
<< červenec / 2020 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 22500
Měsíc: 687
Den: 21